Machu Picchu je jeden z divů světa. Už jsme ho za dobu naší působnosti navštívili s více než tisícovkou českých cestovatelů. V naší cestovní kanceláři ale nechceme jen pořádat zájezdy – chceme, aby naše práce měla přesah a pomáhala na místech, kam jezdíme.
Sny dětí ve vesničce Cota Cota
Vesnička Cota Cota leží ve výšce 4300 metrů nad mořem v odlehlé části údolí Colca. Je vzdálená asi 300 kilometrů vzdušnou čarou od Machu Picchu. Místní kečuánští obyvatelé se věnují převážně chovu alpak.
Na první stupeň zdejší základní školy chodí 26 dětí. Místní obyvatelé mají minimální ekonomické prostředky a oni ani jejich děti nemají téměř žádnou možnost cestovat. Znají většinou jen vedlejší vesnice, případně okresní město.
Pro děti z vesničky Cota Cota je cesta na Machu Picchu nedostupným snem. Rozhodli jsme se, že to změníme!
Splníme dětem sen
Napadlo nás, že bychom mohli několika dětem v Cota Cota splnit jejich obří sen – návštěvu světoznámé památky Machu Picchu. Náš průvodce Kuba Neuman v Peru žije a ve svém volném čase se věnuje veřejně prospěšné činnosti. V rámci spolupráce s místní neziskovou organizací poznal právě vesničku Cota Cota.
Kuba nám velice pomohl s kontakty v místní škole a s organizací celého projektu. Pan ředitel nám poslal seznam dětí ve škole a tím se rozjela celá akce.
Jak spravedlivě vybrat ty šťastné?
První a zásadní oříšek: jak vybrat šest šťastných dětí, které vezmeme na Machu Picchu?
Dlouho jsme si s tím lámali hlavu.
První myšlenka: Vezmeme tam nejchudší děti. Ty si to nebudou nikdy moci dovolit!
Pochybnosti: Je to spravedlivé? Jak je poznáme? Co když nám pošlou seznam svých preferovaných dětí místo nejchudších dětí… Tudy cesta nevede.
Další nápad: Vezmeme tam děti, které napíšou nebo nakreslí nejlepší motivační dopis?
Další pochybnosti: Je tohle spravedlivé? Vždyť možná syn nejchudšího pastevce, který občas místo školy musí pracovat, neumí dobře psát a nepojede tam. Je to fér? Asi ne…
Nicméně teď máme sbírku dojemných motivačních dopisů od všech žáků školy.
Nakonec jsme se tedy s našimi rádoby spravedlivými kritérii ocitli ve slepé uličce…
Už to máme!
A pak nás to napadlo:
Místo šesti dětí jich vezmeme hned třináct, půlku školy. Bude to drahé, ale radost, kterou tím způsobíme, se nedá měřit penězi.
A vybereme je přesně podle věku – vezmeme ty nejstarší, ve věku 9-12 let.
Tak to bude nejspravedlivější.
A hlavně – když se akce vydaří – snad za rok budeme moci vzít i všechny ostatní, mladší. Třeba nám někdo příští rok pomůže s pokrytím nákladů. Ty letošní převýší 50 000 Kč.
Zařizujeme a těšíme se
Pustili jsme se do organizace.
Všechny děti potřebují notářem podepsaný souhlas rodičů. To se podařilo zařídit. Do vesnice totiž každý týden jezdí z okresního města notář.
Potom ještě vstupenky na Machu Picchu, dopravu, ubytování, … To je pro nás už to nejjednodušší. Navíc nám naši partneři většinou vyšli vstříc a nabídli nižší ceny.
Také se nám ozval jeden bývalý klient s nabídkou příspěvku. Pan Marek zaplatí pro děti všechny večeře po cestě.
S dětmi pojedou čtyři dospělí: pan ředitel, pracovnice místní neziskové organizace, paní učitelka a Kuba.
Právě Kuba s tímto projektem strávil ve svém volném čase obrovské množství času a energie. Chceme mu moc poděkovat!
Také díky všem našim spolucestujícím. Nebýt vás, nemohli bychom se do takového velkého projektu pustit.
Teď už máme téměř vše zařízené a nemůžeme se dočkat. Vyjíždíme 13.srpna.
Chcete vědět, jak děti dobrodružství svého života prožívají?
Sledujte nás! Budeme z cesty publikovat zprávy na našich sociálních sítích.
Chcete se i vy podílet na splnění snu druhé polovině školy?
Napište nám a domluvíme se, jakým způsobem můžete pomoci.